Středa 15.7.2020

Protože nás odpoledne čekaly rovnou dvě individuální hry, bylo zapotřebí dopoledne stmelovat tým. A jak lépe se stmelit než při kolektivních sportech. Vybíjenou a přehazku si dnes zahrály všechny týmy. Kdo nehrál a byl zrovna na střídačce, hlasitě povzbuzoval svůj tým. Bavilo to všechny od těch nejmenších, kteří mají samozřejmě malinké úlevy, až po ty staré ostřílené hráče.

Po výborné svačince v podobě čokoládky a rohlíku, kdy některé mazané detičky obíhaly řadu, aby dostaly ještě jednu a náš důvěřivý vedoucí dne to nepoznal, jsme se mohli vydat do lesa na individuální hry. Děti se rozdělily na starší a mladší holky, starší a mladší kluky, tak jako vždycky při individuálních hrách, a mohlo to vypuknout. Obě hry od sebe byly nedaleko a nikdo nemusel nikde čekat, protože jsme se krásně prostřídali.

První individuální hra spočívala v rychlosti a chytali jsme při tom travní pokémony, spíše jsme se učili, jak se jmenují a poznávali je. Každý si vylosoval obrázek s travním pokémonem, na kterém bylo napsané i jeho jméno a děti musely, co nejrychleji běžet a najít jeho jméno na kartičce schované v lese. Většina dětí přežila bez zranění a měla příležitost nasbírat hodně bodů.

Druhá hra už byla podstatně klidnější, protože jsme se snažili vyluštit jméno nejznámějšího kovového pokémona. Ale protože kovoví pokémoni jsou sice známí svou velkou silou, ale taky neohrabaností a pomalou rychlostí, museli se trenéři vžít do jejich situace a pohybovat se jen pomocí chůze, žádný běh! Každý dostal svou tajenku a hledal podle obrázků pokémonů správné písmenko k němu. Za mě musím říct, že mnohem šikovnější a rychlejší byly holky, ať už starší nebo mladší, byly prostě lepší! Když jsem se nad tím podivovala, dostalo se mi od dalšího našeho vysloužilého starého trenéra odpovědi: „Prostě chlapi, ti nikdy nic nenajdou.“

Večerní diskotéku snad ani není potřeba komentovat. Úplně všichni trsali na parketu až do padnutí. Viděla jsem nejrůznější taneční kreace, zatančili jsme si Macarenu a vytvořili několik vláčků. Kdo byl už moc unaven šel spát dřív, zbytek se rozloučil ploužáčkem a vydali jsme se do postele všichni.

Váš kronikář

PS.: Pro rodiče našich nejmenších trenérů, kteří ještě neovládají úplně umění čtení, nemusíte se bát, naši skvělí vedoucí a instruktoři jsou vždycky s nimi, aby o nic nepřišly.