No jooo….ta paměť….to chce ještě hodně potrénovat. A netýká se to jen etapek, ale tolik zapomenutých papuček, táborových šátků nebo pití, to se jen tak nevidí. A jelikož se snažíme, aby se děti nejen pobavily, ale naučily se trošku o sebe i samy starat, naši programáci si na dnešní dopoledne vymysleli hru zaměřenou čistě jen na paměť. Úkolem všech dětí bylo poskládat totem přesně podle obrázku. Postupně chodili všichni do konírny a snažili se zapamatovat, co nejvíce věcí, které by změnili či napravili nebo postavili na totemu. Taktiky všech kmenů se různily, ale očekávána „ty jsi nejstarší, ty jdeš první a celé to postavíš“ se ne úplně vyplatila, protože každý jeden člen šel a snažil se něčím přispět a upřímně, né vždy to dopadlo nejlépe. 😀 Ale i o tom to je. Všichni jsme jeden kmen, všichni jsme jeden tábor.
Odpoledne pak přišla jedna vysněná věc naší hlavní programačky, a to vodní hra! Počasí nám konečně přálo a tak jsme se společně vydali k lomu (zatopený lom Pelnář v naší vesnici) a mohli se koupat a zahrát si etapku. Všechny kmeny měly za úkol postavit mapu tajuplného ostrova, jenže ta byla rozstříhaná a přivázaná na bambusu, který se nacházel nějakých pár metrů od břehu. Všechny děti pluly po dvojičkách, v záchranných vestičkách, obklopení vedoucími až k našemu dlouhánovi, vedoucímu Fandovi, tam utrhly kus mapy a veslovaly zase zpátky. I když to bylo pro všechny trošku náročnější a mohlo to působit krkolomně, myslím, že děti budou mít na co vzpomínat. Bohužel, je nás hodně a tak zbývající dva kmeny si zaplují až zítra.
A večer? Konečně tolik žádáná diskotéka! Náš audio-boy Luky se vyšvihl a konírna vypadala úžasně, voněla už o trochu hůře, ale tolik tancujících dětí, snad nikdy neviděla. Myslím, že pokud budeme dělat diskotéky každý den, nikomu by to nevadilo. Ale ještě jedna podstatná věc se odehrála před večerním programem. A to první kmenová rada!
Na večerním nástupu obdržel první oddíl pozvánku ke slavnostnímu ohni od hlavního šamana. Na kmenovce šaman vyzpovídal všechny členy kmenu, aby zjistil, jak se jim tu líbí, co dělají nejraději a hlavně, jak jsou spokojeni se svými vedoucími. Poté děti hlasovaly o postupu jednoho ze svých dospělých do závěrečné kmenové rady, kde se rozhodne o titulu nejlepšího survivora tábora.
