Úterý 14.7.2020

Dnešní ráno s rozcvičkou proběhlo ve volnějším tempu, všichni jsme se protáhli a posilnili vydatnou snídaní plnou bílkovin. Na dopolední etapku budem potřebovat spoustu sil. Čekal nás totiž lov na bleskové pokémony. A pokud jsou nějací pokémoni opravdu rychlí, jsou to právě bleskoví. Protože včera jsme se hodně nachodili, vyrazili jsme dneska jen před tábor na pole a mohli začít chytat.

Úkolem bylo dostat se co nejrychleji zpátky do domečku. Za každého doběhnutého trenéra získal tým jeden bod. Pokud byl ale tak rychlý, že dokázal po cestě předběhnout trenéra z jiného oddílu, získal další bod. Děti i jejich vedoucí a instruktoři si dali pořádně do těla. Etapka to nebyla dlouhá, ale zapotili se úplně všichni.

Odpoledne jsme zase potrápili mozky našich trenérů. Pro získaní travních pokémonů bylo potřeba se seznámit s pár kytičkami. Příroda a znalosti o ní některým našim dětem nejsou vůbec cizí. V každém týmu se našel odborník, mladý nadějný botanik. I když jsme vybrali do hry známé kytičky, například rybíz červený, heřmánek pravý (lékařský) nebo dub letní, etapka vyšla na celé odpoledne a musela se dohrávat i po večerním nástupu. Na něm jsme si konečně rozdali první poštu a nejpozději pozítří se můžete těšit na dopisy od nás.

Večer čekala na naše trenéry pořádná výzva. Museli se naučit pohybovat se jako neviditelní pokémoni. A v čem to spočívalo? Celý večer, přípravu na večerku i přesun do postýlek musel probíhat v naprosté tichosti a nepozorovaně. Pokud bylo dítě uzřeno dvěma našimi vysloužilými starými trenéry, odečetl se jim jeden bod z celotáborové hry. Zprvu se hra setkala s velkým nadšením, ale když se pak trenéři měli přesunout nepozorovaně do postele, už to bylo náročnější. Po večerce ale byli všichni ve svých postýlkách a někteří tak zmoženi usnuli ještě před ní. 

Váš kronikář