Středa 22. 7. 2020
Pokladovka a konec tábora se nepřetržitě blíží. S ním i závěr celotáborové hry. Tento den šlo doslova o všechny body, které bylo potřeba získat pro svůj oddíl. Protože tak se pak rozhodne, kdo jako první vyrazí na čtvrteční pokladovku a bude tak mít větší šanci získat jako první poklad a vyhraje tím celotáborovou hru.
Dopoledne jsme zjistili, že nejvzácnější a nejstarší pokemon Mew-too byl zajat a je ohrožena celá civilizace Pokémonů. Programáci si pro nás připravili únikovou hru ze sklepa se spousty hlavolamů a šifer. Nejrychleji dokázal Mew-ta zachránit 4.oddíl.
A aby to bylo ještě zajímavější a bodíky se nám pořádně promíchali, tak na poli se objevilo celkem 480 Pokémonů!! 1 Pokémon = 1 bod!! A tak mohl vzniknout skutečný hon na Pokémony a mohli jsme si tak ověřit, jak dobrými chytači Pokémonů jsme. A že se nám to pořadí v celotáborové hře zamíchalo – 3.ddíl, který byl celých 14 dní na posledním místě se vyhoupl až na 2.místo. Tímto se série etapových her uzavřela a mohli jsme sestavit pořadí oddílů na zítřejší hledání pokladu.
Na pokladovku ve čtvrtek tedy budou oddíly vycházet v tomto pořadí:
4.oddíl – oranžový tým Charmander
3.oddíl – zelený tým Bulbasaur
2.oddíl – žlutý tým Pikachu
1.oddíl – modrý tým Squirtle
Jelikož pořádek musí udržovat nejen děti, ale i dospěláci, strávili jsme celý odpolední klid úklidem věcí pro program a zbavování se věcí, které do příštích let nebudeme potřebovat. Až hlavní vedoucí ukápla slza, když vedoucí Emil spálil Moudrý klobouk (viz Kronika Harry Potter).
Po úklidu, těsně před svačinou, se mohli malý tábornici přesvědčit, že i my dospělý máme občas duši dítěte. Strhla se mezi námi spontánní vodní bitva, kdy ani jedno táborové tričko nezůstalo suché.
Večer před pokladovkou bývá již tradiční hra bussiness. Tato hra je oblíbená nejen u dětí, ale i u dospělých. Jednou za tábor se role prohodí a děti si pro nás připraví stanoviště. My si tak můžeme užívat odpočinku u masáží, manikúry, pedikúry (dokonce i kluci vedoucí si nechali namalovat nehty na nohou – přítelkyně doma snad odpustí – děláme to přece pro děti). Připravit takové stanoviště, včetně podnikatelského plánu a ceníku, bývá náročné. A tak odpoledne se děti věnovaly této činnosti, abychom hned po večeři mohli odstartovat bussiness. Abychom šli příkladem, tak jsme tentokrát my dospělý nepoužívali peněženky jako každý rok, ale využívali jsme bezkontaktních plateb. Asi byla chyba darovat vedoucím a instruktorkám zlaté karty bez limitu. Nojono, z cizího se vždycky platí nejlíp a nejvíc.
Plní nadšení z tržeb děti šly dříve spát, aby si mohly pořádně odpočinout před tak dlouho očekávanou pokladovkou.
Váš kronikář
