22/7/2014
Dnešní den začal jako každý jiný. Po snídani vrcholily přípravy na druhý táborový výlet. Vedoucí nám připravili návštěvu Jeskyní na Pomezí. Odvoz byl tentokrát o něco málo originálnější než minule. Myslím, že cesta vlakem děti oslovila více než klasický autobus. Vzhledem k času, který byl spíš náš soupeř, jsme spěchali do jeskyní. Celá prohlídka trvala 45 minut, byla zajímavá a informačně vyčerpávající, na závěrečný dotaz průvodce „Máte ještě nějaké otázky?“ se tedy rozhostilo hrobové ticho, které průvodce nakonec rozčísl hláškou „Minimálně jednu byste mít měli – kudy se dostanete ven?“ Zajímavost na závěr: největší krápník byl 2,5 metrů dlouhý.
Mezitím zbytek dětí v táboře zažíval pohodu v podobě skupinových her.
Po návratu z jeskyní si všichni naplnili břicha až po povrch a byli rádi, že došli vůbec do stanů. Paní kuchařky si nás totiž pořádně hýčkají. Odpočinek byl potřebný, protože šikovní programáci nám připravili hru v lese, ve které pár naopak nešikovných dětí zažilo zraněné chvilky. Naštěstí nic vážného.
A konečně přichází večer a s ním i táborový karneval. Výběr masek byl velký – od kočiček po trosečníky. Písničky k táboráku nás krásně připravily na spaní. Unavení jsme usnuli jako malé děti.
