Už skoro dva týdny jsme doma a já stále vzpomínám na letošní rok. 

Nevím, jestli to bylo tím, že se málem letošní tábor nekonal, ale bylo to nezapomenutelných 14 dní. 

Důkazem může být i to, že jsme s vedoucími a instruktory poslední večer vzpomínali nad fotkami a videi místo opravdu nutného úklidu před odjezdem (nakonec jsme to vstávání v 6 ráno zvládli). 

Tímto chci poděkovat všem rodičům a svěřitelům, že jste v nás opět vložili důvěru. Konkrétně v této době, kdy nikdo nevíme, co nás omezí za týden si velice vážíme toho, že jste zrovna nám věřili. Také jste nám v mnoha ohledech vyšli vstříc a pomohli nám, aby tento rok vše probíhalo hladce (kontrolu z hygieny jsme zvládli s malíčkem v puse). Jsem přesvědčená o tom, že pobyt na čerstvém vzduchu dětem prospěl a moc si tábor užívaly. 

Další poděkování patří našim čtyřem instruktorkám – Aničce, Adélce, Vendy a Elišce a čtyřem vedoucím – Dominikovi, Michalovi, Emilovi a Honzovi. I přes náročný program, fyzické a psychické vyčerpání jste dokázali vytvořit skvělou atmosféru a udržovali nás všechny v dobré náladě. V případě potřeby jste však byli schopni vždy zasáhnout a díky Vám neměla zdravotnice tolik práce s úpaly nebo nachlazením. 

K té směřuje i další poděkování. Ostřílení rodiče si jistě všimli, že letos jsme k nám přivítali „novou krev“ a to zdravotnici Sisu. Všichni mi dají za pravdu, že se své role ujala naplno a zvládla ji levou zadní. Věřte mi, že po letošním ročníku nás už nic nepřekvapí a já mám radost, že se k nám připojí i do dalších let. Co bychom taky dělali bez její péče i v 6 ráno nebo mazání každého štípance od komára. Ta holka to umí! 

Ale nebojte, o Laděnku jsme nepřišli. Ta letos měla na starosti, společně s paní kuchařkou Helenou, aby děti měly vždy plná bříška a spoustu energie na celodenní program. Ženy, díky! Neznám lepší kuře na smetaně (moje babička mi snad promine).

Kdo to dál umí jsou naši programáci Judit a Ondra. Řeknu Vám – to je teda dvojka. Pokaždé, když jste je potkali, vytvářeli harmonicky neharmonickou dvojici. Přesně tak, jak by měla programátorská dvojka

vypadat. Judit, která je „pes“ na organizaci, perfekcionalismus a přesnost. Vedle ní Ondra, který vše „házel“ do klidu a nenechal nikoho, aby se zbytečně stresoval. Díky Vám se děti bavily, smály se a měly každý den co dělat. A hlavně jste dokázali všechny stmelit do jednoho týmu a tak jsme všichni vždy táhli za jeden provaz. 

Já už jen doufám, že se všichni sejdeme ve stejné sestavě i příští rok a už teď se budu těšit na nové zážitky. 

Všem Vám patří velké DÍKY!

Vaše hlavní vedoucí