Nejdražší rodiče a příznivci tábora Uhelná,
čtvrtý den našeho pirátského dobrodružství začal přesně tak, jak si ho každá správná posádka přeje – slunce od rána pořádně hřálo a bylo jasné, že tentokrát se bez vody rozhodně neobejdeme. Po ranním nástupu jsme se proto vydali vstříc další výpravě za aztéckým pokladem, ve kterém na naše posádky čekaly cenné mince.
Jenže získat poklad nikdy není zadarmo. Cestu k mincím totiž střežili neúprosní ochránci pokladu, tedy naši vedoucí, kteří rozhodně nehodlali nic odevzdat bez boje. Rozpoutala se pořádná vodní bitva plná smíchu, cákanců a odvážných útoků. Děti musely vymyslet správnou taktiku, prokličkovat kolem strážců a ukořistit co nejvíce mincí. V horkém počasí přišlo vodní osvěžení opravdu vhod a podle úsměvů bylo jasné, že právě tahle etapka patřila mezi dosavadní favority letošního tábora. Nakonec se všem posádkám podařilo svůj úkol splnit a další část aztéckého pokladu byla úspěšně získána.
Po obědě jsme si dopřáli zasloužený odpočinek, protože další část naší pirátské výpravy slibovala nové tajemství. Počasí se sice odpoledne změnilo a místo sluníčka dorazil déšť, ale zkušené posádky přece jen tak něco nezastaví. Program jsme proto přizpůsobili tak, aby nám ani kapky deště nezkazily náladu.
Další etapa nás zavedla na tajemný ostrov Isla de Muerta. Právě tam podle starých legend odpočíval prokletý poklad, ke kterému vede jen cesta plná překážek a zapeklitých hádanek. Posádky musely nejprve překonat připravené překážky, spolupracovat a následně rozluštit rebus, který je dovedl až k samotné truhle s pokladem. Když se jim podařilo odhalit její tajemství, čekal je poslední krok – prolomit dávnou kletbu vlastní krví. Samozřejmě jen symbolicky. Tím se našim pirátům podařilo prolomit další část příběhu a posunout se zase o kus blíž k cíli celé výpravy.
Večer už patřil zaslouženému odpočinku. Po náročném dni jsme se společně usadili ke sledování prvního dílu filmu Piráti z Karibiku. Příběh Jacka Sparrowa krásně navázal na všechna dobrodružství, která jsme během posledních dní sami prožili. Děti tak mohly porovnávat filmový svět s tím naším táborovým a připomenout si jednotlivé etapy, které už mají úspěšně za sebou.
