Neděle 19.7.2020
Po včerejším náročném dni jsme se všichni vyspali do růžova, budíček krásně na osmou a bez rozcvičky, protože je neděle. Dopoledne jsme museli k nám do tábora nalákat přátelské pokémony. Ty totiž nemůžete ulovit, ale musíte jim vytvořit pěkné a přátelské prostředí, kde se všichni mají rádi. To se nám s dětmi povedlo a po poledňáku jsme mohli vyrazit na lov bezbarvých pokémonů.
Úkolem trenérů bylo získat co nejvíce barevných knoflíků, abychom je vůbec našli. Etapka připomínala dobře známou hru Pevnost Boyard a skládala se z několika částí. Každé dítě se vydalo na jedno stanoviště, buď za Svalovcem, Hraničářem nebo Pamětníkem. A trenéři museli porazit konkrétního mistra, aby získali buď klíč nebo indicii. Aby se jim otevřela brána, potřebovali čtyři klíče a heslo, na které měli přijít pomocí získaných indicií. Pokud neměli klíč nebo chtěli další nápovědu, museli obětovat jednoho člena a ten pak neběhal za bránou a nesbíral knoflíky.
Celý víkend trápilo naše prográmky počasí. Nikdo nevěděl, jak bude, radar se neustále měnil. Nachystat to bylo potřeba všechno ve dvou až třech variantách. Dokonce odpoledne i sprchlo, a proto jsme nahnali všechny na film dovnitř. Ale během půl hoďky se vyčasilo a hra se přesunula ven. Nakonec se udělalo tak krásně, že se etapka přerušila a všichni se vypustili ven. Hráli si každý svoje, blbnuli a zápasili s vedoucími v dosti nevyrovnaných soubojích volejbalo-přehazky. Po večerním nástupu panovala podobná atmosféra a děti měly volnou zábavu. Ve fotkách najdete pár fotek nástupu, abyste si mohli udělat představu, jak nám ty ranní a večerní nástupy vlastně probíhají.
Váš kronikář
